Vnitřní zateplení redstone® – tam, kde nemohu zateplit fasádu.

vnitřní zateplení systémem redstone PURA – bez použití parozábrany, zateplení akceptující vznik kondenzátu

Není-li možno zateplit fasádu vnějším zateplovacím systémem nebo nechce-li investor zateplovat stavbu z vnějšku, tam má své místo vnitřní zateplení. Jedná se převážně o efektivní celoplošné zateplení starých i nových staveb nebo individuální zateplení pouze v oblasti některých stěn nebo stopů v interiéru. Například historické objekty.

Co je to PURA?

Minerální izolační deska PURA od firmy redstone nabízí více než ostatní tepelné izolace.

Jedná se o materiál vyrobený z čistě přírodního materiálu na bázi písku, vápna a vzduch bez přídavků umělé hmoty, vláken, zpěňovačů nebo přísad hliníku. Vnik pórovité struktury je docílen zdravotně nezávadnou technologií výroby na bázi účinků proteinů. Právě pórovitá struktura umožňuje, že je deska PURA kapilárně aktivní.

Pórovitá struktura umožňující kapilární aktivitu Tepelně izolační desky redstone PURA

Stavební předpisy vyžadují při stavbě a sanaci kromě tepelné izolace i protipožární vlastnosti. Materiály, které v případě požáru nevyvíjejí kouř ani toxické plyny. Deska redstone PURA, odpovídá třídě reakce na oheň A1 podle ČSN EN 13 501-1, při styku s ohněm se neuvolňují nebezpečné plyny.

Vnitřní zateplení s redstone PURA zvyšuje vnitřní povrchovou teplotu stěny a snižuje tak kromě tepelných ztrát také nebezpečí tvorby plísní a eliminuje účinky tepelných mostů.

Vedle vynikajících tepelně-izolačních vlastností (součinitel teplené vodivosti  λ = 0,042 W/mK je téměř totožný s fasádním polystyrénem a fasádní kamennou vlnou) je PURA kapilárně aktivní. Kapilární aktivita materiálu umožní pojmout rychle velké množství případně vzniklého kondenzátu (může vzniknout v chladných měsících roku) a rychle transportovat kondenzát mimo konstrukci tak, že není nutno používat parozábranu.  PURA je 100%ty své kapilárně aktivní plochy v kontaktu s podkladem, tzn. 100% plochy vstřebává a odvádí kondenzát směrem od konstrukce do interiéru. Předpokladem správné funkce systému je i normální větrací režim v místnosti. 

Deska má účinný zvukový útlum.

PURA je odolná proti korozi, účinkům hmyzu a proti hlodavcům, při poklepu se nejeví jako dutý materiál.

Jak se provádí vnitřní zateplení bez použití parozábrany?

Před provedením zateplení se provádí odborný návrh zateplení s ohledem na dispozici bytu včetně detailů napojení na konstrukce a počítačových výpočtů tepelné a vlhkostní bilance pomocí programu COND, s cílem navrhnout optimální složení zateplení a eliminovat vlivy případných tepelných mostů.

Izolační deska PURA se nalepí systémovou lepící maltou na vnitřní líc zdiva.

Řezání desky pilkou, vrtání otvorů a přizpůsobení desky rozměrově je velice jednoduché a lehce proveditelné díky lehké konstrukci desky.

Povrchová úprava se provádí vyztuženou stěrkou nebo nalepenou univerzální sanační deskou USP a následným nátěrem silikátovou či vápennou nátěrovou hmotou, omítkou (vápennou, silikátovou, hliněnou,…).

Díky tomu, že je deska vyrobena z čistě přírodního materiálu, je s odpadem nakládáno jako s normálním stavebním odpadem.  PURA není klasifikována jako nebezpečný materiál. Je testována a plně vyhovuje podmínkám ekologické udržitelnosti.

Jaké má Pura technické parametry?

Vnitřní zateplení – teorie a praxe

Mnozí pokládají vnitřní zateplení za rizikové. „Přesun rosného bodu do konstrukce“ vyvolává obavy z poruch konstrukce. Výpočty podle normy tyto obavy ještě umocňují.

Na druhé straně není mezi stavebními fyziky dostatečně známo, že kalkulace dle normy, nevypovídá o skutečných procesech v konstrukci. Při správně provedeném vnitřním zateplení pracuje v chladných měsících roku zateplovací systém kontaktně připevněný na stavební konstrukci v režimu vlhkosti řádově okolo 0,5%hm.. Pro srovnání, v omítce jsou 4%-6%hm. vody a tento stav je normální.

Systém redstone PURA představuje ověřenou a špičkovou kvalitu v moderních systémech vnitřního zateplení akceptujících vznik kondenzátu.

V současné době převážně používaná Glaserova teoretická metoda výpočtu množství kondenzátu (vlhkostní bilance) v konstrukci při vnitřním zateplení dokazuje, že v konstrukci se nahromadí takové množství kondenzátu, že je lépe rezignovat na vnitřní zateplení nebo použít parozábranu. Na Glaserovu metodu je pohlíženo jako na metodu statickou, nezahrnující prvky dynamických procesů v konstrukci při transportu vlhkosti, tzn. kapilární vlastnosti materiálů. U kapilárně aktivních materiálů je v současnosti  možno namodelovat a vypočítat vlhkostní bilanci pouze na programech COND, DEPLHIN a WUFI. Pouze tyto programy mají v sobě zahrnuty algoritmy vlastností kapilárně aktivních materiálů. V současnosti v České republice nejvíce používané programy TEPLO a PROTECH dovedou správně spočítat teplotní bilanci vnitřního zateplení, ale vlhkostní bilance je počítána podle Glaserovy výpočtové metody neuvažující s kapilární aktivitou materiálu. Proto je nutno případnou tepelnou bilanci provedenou na programech TEPLO a PROTECH u kapilárně aktivních materiálu doplnit o vlhkostní bilanci jednoho z programů COND, DEPLHIN nebo WUFI.

Současně s laboratorními pokusy v 80. letech položil Kurt Kiessel základy novým komplexním výpočetním programům. Na problematiku transportu vlhkosti je pohlíženo jako na komplexní a dynamický proces v konstrukci stavby.

Petr Häupel z technické univerzity v Drážďanech pracoval v téže době na podobném projektu obdobně jako i v jiných evropských zemích. Všechny t.č. nové metody mají společné jmenovatele:

• Metodika výpočtů není stacionární proces, pracuje s reálnými daty v časově dynamickém kontextu
• Vedle difuze vodních par je přihlíženo ke schopnosti uložit dočasně vlhkost v materiálu a k transportu vody díky kapilárnímu vedení a kapilárnímu zadržování vody v materiálu
• Schopnost získat v jakýkoli časový okamžik data popisující teplotní a vlhkostní profil v řezu konstrukce (zdi) a to i po dobu několikaletých cyklů

Výpočty prováděné Glaserovou metodou jsou v praxi správné tam, kde jsou používány nehydroskopické materiály (materiály, které nejsou schopny na sebe vázat vodu) a tam, kde se jedná pouze o jednoduché zjištění difuzní bilance – v těchto případech se norma osvědčila.

Zjednodušeně možno tvrdit, že transport vody v hydroskopických materiálech se uskutečňuje pomocí pórovitých komůrek v materiálu dvěma základními způsoby:

• Kapilární sání ve vodou naplněných pórech (síla je povrchové kapilární napětí vody)
• Vedení vody ve formě vlhkého filmu na povrchu velkých pórů v materiálu (síla je daná rozdílem relativní vlhkosti na obou stranách póru)

Kapilární sání funguje v praxi mnohem více a častěji než difuzní transport vodní páry. I v „suchých“ materiálech je určité množství pórů stále zaplněno vodou. Jednotlivé póry vytváří „síť“, která umožňuje transport dodatečně vytvořené vody (např. při vytvoření kondenzátu) na principu sání vody a dodatečného dalšího vedení vody – dynamický proces.

Pohyb vody ve formě vlhkého filmu na povrchu minerálních materiálů byl vědecky popsán jako skutečný transportní proces v 90. letech na Frauenhofer institutu pro stavební fyziku/Holzkirchen. V tomto smyslu nabývá na významu i zbytková voda v rozích pórů. Co do množství odvedené vlhkosti formou vlhkého filmu je toto množství řádově totožné jako při difuzi vodní páry.

Fyzikální procesy v kapilárně aktivních materiálech podrobně objasňují teorie entalpie.

Výsledky 25 let zkoumání transportu vlhkosti u vnitřního zateplení se dají shrnout následovně:

•  Vnitřní zateplení je z hlediska vlhkostní technické bilance více „dobrácké“ než obavy plynoucí z výpočtů Glaserovou metodou. Hlavním důvodem je schopnost materiálů (omítek, zdiva, tepelných izolantů redstone, …) rozdělit lokálně zvýšenou vlhkost a transportovat ji na povrchy schopné tuto vlhkost odpařovat
• Vlhkostní a kondenzační problémy lze předem namodelovat pomocí počítačových programů a tyto eliminovat nebo odstranit
• Všechny cesty transportu vlhkosti se nechají spočítat na dynamickém principu. Tento software je k dispozici pro uživatele v případě jejich potřeby
• Negativní vliv tepelných mostů je možno odstranit
• Aktuální vědecké poznatky v oboru kladou důraz na rizika netěsnosti fasády proti vlhkosti vnikající do stavební konstrukce zvenčí, na rizika proudění vzduchu za izolantem v závislosti na potenciál vysychání konstrukce a na kapilárně aktivní tepelně izolační materiály (redstone)
• Systém vnitřního zateplení deskou Pura se dá pečlivě naplánovat, vyřešit všechny rizikové detaily konstrukce